Na úvod se také nabízí otázka „Co je památný strom?“
Rozhodnutí o tom,že je daný strom památný se vydává za těchto podmínek:
1) Památný strom je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v jeho přirozeném vývoji. Jeho ošetřování musí být prováděno se souhlasem orgánu ochrany přírody, který pro ochranu památného stromu vyhlásil zákon, § 46,odst.2 zákona č. 114/1992 Sb.
2) Památný strom má stanoveno základní ochranné pásmo ve tvaru o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.
Památné stromy si můžeme rozdělit také dle jednoho hlediska například do tří kategorii:
1) Kategorie památné stromy kmetského věku
O tyto stromy je nutné pečovat, aby se co nejdéle zachovaly.
2) Kategorie památné stromy zralého věku 200 až 400 let.
Tato zas potřebuje intenzivnější péči.
3) Kategorie památné stromy-čekatelé mladého věku
O tuto poslední skupinu je nutné pečovat, aby se stromy dožily svého plného působení a později i kmetského věku.
Schnutí tedy informací o tom, co je památný strom. Již v úvodu bylo řečeno, že důležité je stáří stromu, na tomto základě bývá často vyhlášena ochrana. Památný strom je chráněná přírodní památka, každý má své ochranné pásmo, které je pro jeho existenci velmi důležité a velmi často si nese každý strom svou pověst, svou báji o tom, že kdy si dávno pod ním sedávala významná historická osobnost či daný strom zasadil významný panovník atd. I na základě těch to bájí se také strom může stát památkou
V minulosti se stromy ochraňovali a ctili a také úcta se přenášela z generace na generaci. Jedním z nejstarších předpisů o hospodaření v lese a trestech za jeho ničení je „Právo českého knížete Konráda Oty“ z roku 1189. Dále například Marie Terezie vydal roku 1754 „ Řád lesní“ což byl předpis na ochranu a hospodaření v lese.
Americký profesor Alexander von Humboldt jako první nazval staré stromy za přírodní památky a tento pojem byl pak od té doby dále šířen.
Významnou dobou ochrany památných stromů se stalo 19. a 20. století, kdy u nás vznikl Svaz českých okrašlovacích spolků v Království českém se sídlem v Praze. Vydávali časopis s údaji o ochraně památných stromů- „Krása našeho domova“.
První přehled památných stromů v Čechách vydal Jan Evangelista Chodt-Ševetínský v roce 1899.
V roce 1940 Svaz pro okrášlování a ochranu domoviny v republice Československé zahájil revizi starých seznamů a zápisků a vydal nový „Soupis našich starých a památných stromů. V těchto letech se přijal zákon č. 40/1956 Sb. o ochraně přírody a památné stromy byly vyhlašovány jako chráněné přírodní výtvory nebo chráněné přírodní památky. Další zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, pak určil samostatnou kategorii památných stromů a také upravil pravomoce orgánů ochrany přírody. Menší úpravy provedla vyhláška MŽP ČR,začalo vyhlašování památných stromů, skupin a stromořadí.
Co přináší památné stromy a jaký význam nesou ?
Na tu to otázku lze odpovědět, že stromy jsou nezbytné prvky kulturní krajiny, jsou součástí vegetačního pokryvu a z hlediska ochrany přírody velmi významnými krajinnými objekty.
Podle struktury rozlišujeme stromy památné na jednotlivé (solitéry), skupiny stromů, liniové výsadby (aleje) a to bud jednořadové či víceřadé, a porosty.
Z hlediska jejich působení v krajině dělíme skupiny: dřeviny volné v krajině, dřeviny břehových porostů, dřeviny izolačních pásů, dřeviny v sídelních oblastech (vesnických či městských).
Památné stromy plní funkce jako každá jiná zeleň. Plní funkce ekologické, zdravotně rekreační, stabilizační, estetickou funkci. Vzhledem k jejich poslání je nejvýznamnější ta funkce estetická, funkce zdobit krajinu.
